MED
Původ medu
Včely sbírají nektar na rostlinách,... ...v úlu si jej předávají,...
...v buňkách jej postupně zahušťují... ...a nakonec zralý med zavíčkují.
Květový med
Neboli nektarový, často také nazývaný luční. Pochází z nektaru rostlin. Většinou z květů, někdy také z mimokvětních nektárií. Včely-létavky přinesou v medném váčku přibližně 40 mg sladiny do úlu, kde ji předají úlovým včelám. Ty uloží řídký nektar (
Medovicový med
Kapičky medovice vyloučené mšicí |
Neboli lesní. Vzniká složitějším způsobem. Mšice (a jiní podobní živočichové - červci a mery) nabodávají rostlinná pletiva, kterými proudí míza bohatá na živiny, hlavně cukry. V době rozmnožování mají mšice velkou spotřebu bílkovin. Těch je ale v míze relativně málo. Nasátou mízu tak mšice filtrují a přebytečný sladký roztok (medovici) rozstřikují po okolí.
Kapičky medovice sbírají nejen včely, ale také třeba mravenci - Ferda Mravenec mšice dokonce "choval"...
Včely jsou při snůšce věrné jednomu zdroji nektaru (či medovice) tak dlouho, dokud z něj získávají sladinu. Vznikající med tak většinou bývá jednodruhový, ale včelař jej musí vytáčet krátce po skončení dané snůšky. Jednodruhové medy mají svoji jedinečnou chuť a vůni - pohankový, akátový, řepkový, ...
Méně pracné je vytáčet pouze 2-3x do roka. Z prvního medobraní je květový med, z druhého smíšený. Třetí medobraní bývá medovicové.
Složení medu
SLOŽKA | KVĚTOVÝ | MEDOVICOVÝ | jednotka |
---|---|---|---|
JEDNODUCHÉ CUKRY | |||
Fruktóza | 38,2 | 31,8 | % |
Glukóza | 31,3 | 26,1 | % |
SLOŽITÉ CUKRY | |||
Sacharóza | 0,7 | 0,5 | % |
Ostatní | 9,5 | 22,1 | % |
MINERÁLNÍ LÁTKY | |||
Draslík | 205 | 1676 | mg/kg |
Sodík | 18 | 76 | mg/kg |
Vápník | 49 | 51 | mg/kg |
Hořčík | 19 | 35 | mg/kg |
Železo | 2,4 | 9,4 | mg/kg |
Mangan | 0,3 | 4,1 | mg/kg |
Křemík | 9 | 14 | mg/kg |
Zinek | 1,2 | 2,5 | mg/kg |
VITAMÍNY | |||
B1, B2, B3, B5, B6, C - vše v malém množství | |||
OSTATNÍ | |||
Voda | 18 | % | |
Antioxidanty | 2 | mmol/kg | |
Tuky | 0,015 | % | |
pH | 3,4 | 6,1 | |
A dále: pylová zrna, bílkoviny, kyseliny, aminokyseliny, barviva, aromatické látky, acetylcholin, adrenalin, peroxid vodíku, ... |
Květový a medovicový med |
Med tvoří cukernou část včelí potravy, je zdrojem energie pro činnost včelstva. Za rok včelstvem projde celkem asi
"Cementový" med
Jednou za pár let se vyskytne medovicová snůška, která v plástech začne během pár dnů krystalizovat. A to tak, že ani včely nedokáží takový med využít. Příčinou je zvláštní složitý cukr v medovici - trisacharid melecitóza. Pokud včelař včas med nevytočí, "zkamení" v plástech a včely na něm nevyzimují...
HMF - hydroxymethylfurfural
Hydroxymethylfurfural vzniká při zahřívání glukózy a fruktózy. Jeho přítomnost v medu poukazuje na stáří či zahřívání medu. Nezahřátý med obsahuje
Původ a složení medu výrazně ovlivňuje jeho chuť. Medovicové medy chutnají ostřeji, mají lehce kořeněný nádech.Jednodruhové medy jsou chuťově velmi odlišné. V každém případě je ale slazení medem zdravější než cukrem.
Zpracování medu
Odebírání medných plástů... ...odvíčkování... ...vytáčení v medometu...
...cezení medu přes síto... ...stáčení do sklenic.
Před vynálezem medometu (1865) se med jedl i s plásty. V některých oblastech je to běžné i dnes ("plástečkový med"). Také se plásty lisovaly či nechávaly vykapat. Dnes se převážně "vytáčí" v medometu = odstředivou silou se vymetá med nejprve z jedné a pak z druhé strany odvíčkovaného plástu. Scedí se přes síta, nechá vyčeřit a natočí do sklenic.
Při zpracování medu jej lze pouze pokazit - vylepšit nikoliv... Používání nevhodných pomůcek (špinavý medomet, rezavá síta, sklenice od okurek či zelí, ...) zanechá v medu minimálně pachové stopy. Příliš vysoká vlhkost při skladování či zpracování rozředí vrchní vrstvu a ta začne kvasit... Stejně tak je-li med v jakkoliv "aromatickém" prostředí, začne časem sám "vonět" stejným způsobem.
Krystalizace medu
Je přirozený proces. Některé medy (hlavně řepkový) začnou krystalizovat během týdne či dvou. Stalo by se to i včelám v plástech. Takový med můžeme buď rozehřát nebo napastovat. Teplota vyšší než
Jsou ale i medy, které krystalizují velmi pomalu - například akátový.
Med krystalizuje i včelám v plástu - je to jeho běžná vlastnost
Pastování medu
Ultrafiltrované a přehřáté medy
Ztuhlý med se špatně prodává. Zpracovatelé medu (zejména ti velcí) se jej proto snaží upravit tak, aby nedocházelo ke krystalizaci. Krystaly v medu vznikají kolem krystalizačních jader, většinou pylových zrn. Filtrací rozehřátého medu přes hustá síta se tato jádra odstraní. Kvalita medu se tak sníží hned dvakrát:
- med byl zbytečně zahříván, často více než je zdrávo
- z medu byly odstraněny cenné látky
Po odstranění pylových zrn již také není možné vysledovat geografický původ medu (podle druhu rostlin). S výjimkou akátového a tmavého medu proto pozor na podezřele dlouho nekrystalizující medy.
Skladování
Hlavně v suchu. Při dlouhodobém skladování je důležité i temno. V chladu med být nemusí, ale svědčí mu to. Mráz nevadí - naopak, biologická aktivita medu se sníží na minimum a navíc se zpomalí i krystalizace.
Ke snížení enzymatické aktivity medu na polovinu dojde zhruba po 4 letech, skladuje-li se med při teplotě
Využití medu
V kuchyni
Existuje řada kuchařek s recepty zaměřenými na využití medu v kuchyni. Zde proto nabízíme jen pár osvědčených receptů, které často využíváme.
Hrnek ovesných vloček zalijeme v nepřilnavém kastrůlku vodou a krátce povaříme. Servírujeme na vyhřátou mělkou misku, dochutíme medem a smetanou či mlékem. Případně i mletou skořicí.
1 litr vody, 1-2 vymačkané pomeranče, 1 čajová lžička soli, ±10 čajových lžiček medu (rozmícháme v malém množství vod y). Slouží k doplnění tekutin, energie a iontů při déletrvající sportovní aktivitě.
Medové perníčky
K léčení
Jako podpůrný prostředek při nachlazení se med používá od pradávna. Kromě doplnění energie působí i psychologicky - i malé děti vědí, že med je zdravý. Dostatek tekutin, teplo a klid zařídí vše ostatní.
Dáváme-li med do čaje (zejména s citrónem), je lepší, když není čaj vroucí - med i citrón si uchová více hodnotných látek.
Lžička medu = 7 g
Lékaři ze Státní univerzity v Pennsylvánii v rámci vědecké studie zjistili, že čajová lžička medu (nejlépe pohankového) podaná večer před spaním při zánětu horních cest dýchacích napomáhá tlumení kašle a klidnému spánku více, než volně prodejné léky. Stejné využití pomáhá i proti nespavosti.
Již staří Egypťané, Řekové i Římané používali med k hojení ran - zejména těch válečných.
Studie našich odborníků potvrdila, že med desinfikuje ránu, snižuje otok a napomáhá obnově tkáně. Nízké pH květového medu působí nepříznivě pro růst bakterií a plísní. Med působením osmotického tlaku navíc odčerpává z rány vodu nutnou pro jejich růst. Při postupném ředění medu tkáňovým mokem se uvolňuje peroxid vodíku v malém množství, avšak dostatečném k aktivnímu působení na bakterie.
Med aplikujeme na obvaz, který poté přiložíme na ránu tak, aby ji medový zábal překrýval. Díky jeho tekutosti a nelepivosti na tkáně jsou převazy bezproblémové (1x denně) - med při nich není potřeba omývat.
Med v domácí lékárničce
Je lepší cukr nebo med?
CUKR | MED |
---|---|
Sacharózu (C12H22O11) musí tělo nejprve rozštěpit na glukózu a fruktózu, aby mohla být využita k výživě buněk. |
Glukózu (C6H12O6) buňky vstřebávají přímo; fruktóza (taktéž C6H12O6) se přemění pouze strukturně (bez štěpení). |
Ke štěpení sacharózy tělo spotřebovává vitamín B, vápník, hořčík a další látky - je potřeba je doplnit. |
Med vtělu minerální látky a vitamíny dodává, na vlastní štěpení je téměř nepotřebuje. |
Bílý cukr je téměř čistá chemická látka - ani nelze určit, zda byl vyroben z třtiny nebo řepy. V cukru pylová zrna nejsou. |
V medu jsou obsažena v malém množství pylová zrna. Med se tak může podílet na zlepšování alergií na pyl - zejména je-li lokálního původu. |
Vyrábí se z cukrové řepy nebo třtiny - energeticky náročným způsobem (polní práce, doprava, opakované vaření roztoků, ...), s nezbytným použitím chemických látek. |
Přírodní produkt s minimálními nároky na zpracování. Při koupi u včelaře z blízkého okolí jsou nároky na dopravu takřka nulové. |
Větší zájem o cukr = více polí s cukrovou řepu = druhová rozmanitost v krajině se nezvyšuje, spíše naopak. | Větší zájem o med = více včelstev pro jeho produkci = větší opylení krajiny = větší druhová rozmanitost rostlin. |
(Zdroje: https://www.vcelky.cz/oo-cukr-nebo-med.htm, https://www.vcelky.cz/med.htm)